Jdi na obsah Jdi na menu
 


andělská můza

15. 7. 2009

tvé oči jsou podobou anděla,tvář  máš sněhovou,oděnou do běla.oči jsou dva křištály,které leží na dně oceánu,dva diamanty ve zdi tajemného hradu.když chodíš v lese po mechu,i ten cvrček tichá je,vyvádíš v něm  neplechu,tvé oči pohádkově miluje,když tě vidí v lese beruška,přiletí na dlan k tobě,radostně ti špitne do ouška,mé štěstí k tobě pluje.když tvé tělo,vznáší se nad mořskou hladinou,i slunce zpíva jak by tě moc chtělo,že jsi pro něj ty jen tou jedinou.když upadáš do spánku,usínáš v konvalinkách,tvé tváře třpytí se v zapadajícím slunku, a zdávají se ti krásné sny o mořských koníkách,ty jsi můza,máš tvář anděla,mé oči jen tebe milují,má hlava stím nic nedělá,a stejnak naše srdce spolu po zátoce plují.dodnes je má hlava do tebe zblázněna,jen tvůj smích je v mém srdci,to dělá zřejmě ta tvá tvařička anděla,jen pro tebe by chtělo zbytek života tlouci

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář